Historie TJ Sokol Praha Košíře (1886 - 1948)

Poprvé byli obcané košírští sezváni k zakládací schuzi do hostince zvaného "V Brantovne" dne 15.6.1885. Zde za hojné úcasti byl zvolen prípravný výbor v cele s Josefem Horou. Na další schuzi 15.11. byly zadány stanovy ke schválení a potvrzeny 18.2.1886. Tak posléze došlo k památné schuzi 28. brezna 1885 v hostinci Františka Píseckého zvaném Brantovna v Budánkách, kde se konala za úcasti 23 clenu ustavující valná hromada košírského Sokola.

Že SOKOL v oné dobe vznikl, svedcí jen a jen ve pospech onech košírských lidí. Byli to obycejní nemajetní mladíci, sdružení v ctenárském spolku Omladina, kterí se pro založení Sokola v Košírích nadchli.

Velké problémy mel jednota s umístením cvicebních hodin, trebaže zprvu cvicil jen malý pocet mužu.

V roce 1901, kdy zacaly cvicit ženy, zapocalo také cvicení dívek. V roce 1903 bylo usneseno založit vlastní stavební fond jednoty.

První clenové košírského Sokola cvicili za velmi skromných a nouzových podmínek krátce v hostinci Brantovna, brzo prešli do tanecního sálu na Mlynárce, odtud postupem let i do jiných košírských hostincu - "U Karla IV.", "U modré hvezdy", a také do restauracní budovy na Klamovce, kterou postavil roku 1895 košírský starosta br. Matej Hlavácek.

Významnou událostí byl, že Mestská rada v Košírích od 1. dubna 1910 propujcila sokolské jednote pro její telocvicnou cinnost školní telocvicnu v nové škole na Plzenské tríde "U radnice". Jednota zde sídlila plných 22 let.

V roce 1924 bylo zapocato vydávání vlastního casopisu "Naše zprávy", pozdeji "Zprávy Sokola Košíre", 12 císel rocne, pro cleny zdarma. Zrízeno bylo letní cvicište na dvore školní telocvicny. Stavební fond vzrostl již na 204 798,- Kc, jmení jednoty cinilo 234 329,- Kc.

Mestská rada hl. m. Prahy 15.5.1931 rozhodla, aby Klamovka byla prodána naší sokolské jednote. Restauracní budova musela být poté prestavena znacným nákladem na sokolovnu za cenu 575 000,- Kc. Stavba byla zahájena 18. dubna 1932 a ve lhute neco málo pres 5 mesícu mohla být nová sokolovna, splnený sen nekolika sokolských generací v Košírích, slavnostne otevrena 2. zárí 1932. Pocet clenu dorostu a žactva pres 800 osob.

Mimo cvicení na náradí a poradových se príslušníci naší jednoty sdružovali do oddílu košíkové, odbíjené, lyžarského a kuželek, dále pusobili v divadelne-dramatickém a pořadatelském.

Rok 1938 - rok slavného X. všesokolského sletu - "Verni zustaneme", ale žel také rok Mnichova, ztráta velikého pohranicního území. Stovky sokolských jednot zmizely - ztratili jsme naší sverenku Sokol Dolní Litvínov.

Dne 12. dubna 1941 (toho dne byla okamžite zastavena cinnost COS ríšským protektorem) dorucen byl ve 23.30 hod. starostovi jednoty dekret policejního reditele o tomto zastavení a jmení jednoty bylo zajišteno.

Tak jako za první svetové války byl i za druhé podíl Sokola na boji za svobodu národa závažný a úctyhodný. Stál mnoho obetí ze sokolských rad i z naší jednoty bylo nemálo obetováných - jejich jména jsou pro trvalou pamet uvedena na dvou deskách ve vstupním prostoru sokolovny.

Cinnost jednoty byla obnovena - zároven s kvetnovou revolucí, na níž meli i clenové našeho Sokla aktivní úcast - 5. kvetna 1945.

V roce 1950, kdy byl Sokol již - jak bychom dnes rekli "znormalizován " ci "socializován" pricházejí do jednot noví lidé, zatím co ti "starí", tradicní Sokolové jsou odsouváni ci sami odcházejí. Po roce 1950 prechází jednota pod patronací podniku Neoptá Košíre a prebírá dílcí oddíly - zápasníky Hellasu, tenisty LTK Cibula, kopanou Sparty Košíre aj. Dalšími "nástupnických" organizacemi, které se udomácnily v sokolovne na Klamovce byly TJ Medik Košíre, nedobre hospodarící, dále TJ ZPA Košíre, posléze TJ Križík a nakonec TJ Košíre.

A tak dospel beh casu až k roku 1989 a 1990, kdy T.J. SOKOL Praha Košíre znovu narodil, kdy se mohl opet vrátit ke své výchovné práci v sokolovne na Klamovce a naplnit své domovské právo.

Z památníku vydaného k 110. výrocí založení T.J. SOKOL Praha Košíre